1Cor 11 | CzeCSP | STEP | ⌈Napodobujte mě⌉, jako i já napodobuji Krista.

1 Corinthians 11

1 ⌈Napodobujte mě⌉, ^▼▼4,16 jako i já napodobuji Krista.

Řád autority

Chválím ^{▼▼vv. 17.22} vás, [bratři,] že ve všem na mne pamatujete a držíte ^{▼▼15,2; He 10,23} se ⌈mých pokynů⌉, ^{▼▼ř. paradoseis, tj. 'předání' (pl.) — to zahrnuje pokyny, ustanovení i učení; 2Te 2,15} jak jsem vám je předal. 3 Chci, abyste věděli, že hlavou ^{▼▼Ef 1,22; 4,15; Ko 1,18} každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž ^{▼▼Gn 5,23; Ef 5,23} a hlavou Krista Bůh. 4 Každý muž, který se modlí nebo prorokuje a má zahalenou ^{▼▼ř.: s hlavy (tj. něco, co splývá s hlavy)} hlavu, hanobí svou hlavu. 5 Každá žena, která se modlí nebo prorokuje ^{▼▼L 2,36; Sk 21,9} s nezahalenou hlavou, hanobí svou hlavu, neboť je to jedno a totéž, jako kdyby se oholila. 6 Neboť jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. A jestliže je pro ženu potupou dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje. 7 Muž si nemusí zahalovat hlavu, neboť je Božím obrazem ^{▼▼Gn 1,26!} a jeho slávou, žena pak je slávou mužovou. 8 Muž totiž není z ženy, nýbrž žena z muže. ^{▼▼Gn 2,21—23; 1Tm 2,13} 9 Vždyť nebyl stvořen muž kvůli ženě, ale žena kvůli muži. ^{▼▼Gn 2,18} 10 Proto musí mít žena na hlavě ⌈znamení moci⌉ ^{▼▼ř. exúsia; tj. pravomoc} kvůli andělům. ^▼▼4,9 11 Avšak v Pánu není ani žena bez muže ani muž bez ženy. 12 Neboť jako je žena z muže, tak také muž skrze ženu, a to všechno je z Boha. ^{▼▼2K 5,18} 13 Sami posuďte: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená? ^▼▼v. 5 14 Neučí vás sama příroda, že nosí–li muž dlouhé vlasy, je mu to pro ostudu, 15 ale nosí–li dlouhé vlasy žena, je jí to k slávě? Neboť dlouhé vlasy jsou jí dány místo pokrývky. 16 Kdyby však měl někdo sklon se přít ^{▼▼1Tm 6,3n} -- takový zvyk ^{▼▼ř. synétheia od ethos; 8,7; J 18,39†} nemáme ani my, ani Boží sbory. ^{▼▼v. 18p; 7,17}

Večeře Páně

Když toto přikazuji, ^▼▼7,10 nechválím, ^▼▼v. 2 že se scházíte spíše k horšímu než k lepšímu. 18 Především slyším, že jsou mezi vámi roztržky, ^▼▼1,10p když se scházíte ve sboru, ^{▼▼n.: církvi} a zčásti tomu věřím. 19 Neboť musí být mezi vámi i ⌈různé skupiny⌉, ^{▼▼ř.: herese (= výběrové skupiny / frakce / sekty / falešná učení)} aby se ti osvědčení ^{▼▼Ř 16,10; 2K 10,18; 13,7; 2Tm 2,15} stali mezi vámi známými. ^{▼▼ř.: zjevnými} 20 Když vy se společně ^{▼▼ř.: na jednom (místě)} scházíte, není to slavení ^{▼▼ř.: jíst Večeři …} Večeře Páně. 21 Když totiž jíte, každý si bere napřed svou večeři, jeden má hlad a druhý je opilý. ^{▼▼Ju 1,12} 22 Což nemáte domy, ⌈kde můžete jíst a pít⌉? ^{▼▼ř.: k jedení a pití} Anebo opovrhujete Boží církví ^▼▼10,32 a zahanbujete ^{▼▼Jk 2,6} ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím. ^▼▼v. 2

23 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také předal, ^{▼▼1K 15,3} že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazován, ^{▼▼ř.: vydáván} vzal chléb, ^{▼▼//Mt 26,26—28} 24 vzdal díky, rozlomil jej a řekl: '[Vezměte, jezte.] Toto je mé tělo, které [se] za vás [láme]. Toto čiňte na mou památku.' 25 Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: 'Tento kalich je nová smlouva v mé krvi; toto čiňte, kdykoliv byste pili, na mou památku.' 26 Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili [tento] kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. ^▼▼4,5

27 Kdo by tedy jedl ten chléb nebo pil kalich Páně nehodně, bude vinen ^{▼▼He 10,29} proti tělu a krvi Páně. 28 Ať člověk zkoumá ^{▼▼2K 13,5; Ga 6,4} sám sebe, a takto ať z toho chleba jí a z toho kalicha pije. 29 Neboť kdo jí a pije [nehodně], jí a pije sobě odsouzení, neboť nerozsuzuje ^{▼▼n.: nerozlišuje} tělo [Páně]. 30 Proto jsou mezi vámi mnozí slabí ^{▼▼n.: nemocní; L 10,9; Sk 5,15n} a neduživí ^{▼▼Mk 6,5p} a mnozí usínají. ^{▼▼n.: spí (tzn. zemřeli — 7,39)} 31 Kdybychom rozsuzovali sami sebe, nebyli bychom souzeni. 32 Když jsme však souzeni od Pána, jsme vychováváni, ^{▼▼2S 7,14; He 12,7—10} abychom nebyli odsouzeni spolu se světem. ^{▼▼Ř 3,19} 33 Proto, moji bratři, když se scházíte k jídlu, ^{▼▼n.: k slavení (ř.: jedení / jíst; srv. v. 20) Večeře Páně} čekejte jeden na druhého. 34 Je–li někdo hladový, ať jí doma, abyste se nescházeli k odsouzení. ^{▼▼2K 7,3; 1Tm 5,12} Ostatní věci zařídím, až přijdu. ^▼▼4,19